-
Webový design a globální podmínky
V předchozím postu jsem psal o vytvoření vlastní filosofie tvorby webové grafiky a vše jsem ukončil vlastní teorií o třech pilířích webového designu. Samotné pilíře jsou “nosiče” celého grafického návrhu a chceme-li aby náš návrh fungoval a přežil určité období, přinesl úspěch a většinou i peníze - pak je třeba zajistit, aby stál na všech třech pilířích.
GLOBÁLNÍ PODMÍNKY jsou souhrn velkého množství pravidel, jejichž dodržení je nezbytné pro život grafického návrhu. Jsou to podmínky, které na první pohled svazují ale na druhý pohled otevírají cestu správným směrem. Nedávají nám prakticky žádnou možnost kreativity ale přinášejí počáteční řešení.
Bystří grafici už zřejme pochopily, že se bavíme o například o volbě šířky layoutu, barev, písma a typografických konvencí. Mimo jiné zohledňujeme národností zvyklosti a přizpůsobujeme design nepsaným pravidlům (umístění loga, drobečkové navigace). Jak zjistíte, pravidel, která se vyplatí dodržovat je celá spousta. Pokud je dáte dohromady, dostanete náčrt počátečního řešení. Už po tomto kroku máte před sebou layout, do kterého se kreslí lépe, než když pracujete s bílou plochou a nevíte, kde začít.
Při návrhu layoutu je potřeba zvážit šířku jednotlivých sloupců, na základě obsahu, který na webu bude. Pokud chcete reklamní plochu square 300px, pak sloupec o šířce 280px zřejmě nebude ideální…
Po celou dobu kreslení je potřeba myslet na národní zvyklosti a typického uživatele, který bude s webovou stránkou pracovat. Mimo jiné dodržujeme i pravidla přístupnosti (některá by měl mít grafik pod palcem).
Opomenuty by neměly být ani technologie, které mají být na stránce použity. Je přeci nesmysl kreslit do návrhu nějaké interaktivní prvky a slideshow, když je kvůli technickým omezením nebude možné realizovat. Technické parametry projektu by měl webový designér znát předem a o možnostech jednotlivých technologií by si měl něco málo zjistit.
Zkrátka co zapomenete v této fázi zvážit a realizovat, to se vám může později nepříjemně vymstít.
-
Pohled na Wolfgangsee ze Stroblu
Jezero Hintersee
Wolfgangsee při západu slunce
Cesta do údolí Echerntal
Čekání na loď u Stroblu
Pohled na Wolfgangsee ze Sankt Gilgen
Pastviny Postalm
Pastviny Postalm
Pastviny Postalm, cestou na Wieslerhorn
Od Schwarzensee k Wolfgangsee
Taková malá vzpomínka na dovolenou v Rakousku - oblast Salzkammergut. Pokud se tam v blízké nebo vzdálené době chystáte vydat a užít si křišťálové čistou vodu a prošlápnout si okolí, vřele doporučuju nevynechat plavbu po Wolfgangsee (vyplatí se celodenní tiket), projít se údolím Echerntal poblíž Halstattu (cesta Echerntalweg vás dovede až na poznávací okruh, ze kterého vede cesta k opravdu jedinečným vodopádům) a za vidění stojí i pastviny Postalm (Postalm Area kousek za Stroblem), kde si můžete s menší námahou vyšlápnout Wieslerhorn (1603 m.) - parádní pohled na pastviny a na druhé straně na Wolfgangsee a Sankt Wolfgang.
-
Webový design s vlastní filosofií
Pustit se do tvorby grafického návrhu webové stránky bez podkladů a počáteční analýzy většinou dopadá katastrofálně. “Jít do toho” systémem něco v tom Photoshopu vyklikám vyústí většinou v jednu ze situací:
- návrh se rozejde s představou klienta
- strávíte hodiny prací aniž byste dosáhly výsledku
- grafický návrh postavíte ale po nějaké době zjistíte, že nefunguje
I kdyby byl Váš zákazník Franta z nejmenší dědiny blízkého i vzdáleného okolí, můžete ve všech případech obdržet flek pod okem. Má-li být grafický návrh úspěšný, je třeba pracovat s nespočtem proměnných, které si v průběhu svého profesního růstu stanovíte a budete jejich množství neustále rozšiřovat. Budete-li nad každou prací uvažovat a dáte na Vaše předchozí pozitivní i negativní zkušenosti, získáte časem návyky, které lze popsat za jistou osobní filosofii.
Ať už tvoříte jakékoliv webové stránky, zjistíte, že určité fáze přípravy grafického návrhu jsou vždy (plus mínus) stejné. Stále si pokládáte stejné otázky a v důsledku rostoucích zkušeností na ně snadněji nalézáte odpovědi. Mou základní filosofií je představa o třech pilířích tvorby grafického návrhu: globální podmínky, uživatelská selekce a kreativita a intuice.
Příští mé myšlenky budou právě o globálních podmínkách.
-
Kodéři musí svou práci milovat
Poslední dobou mám stále větší pocit, že kodérské řemeslo, potažmo i řemesla příbuzná jsou atakována skupinou lidí, kteří v tom vidí jen peníze. “První generace” vývojářů jsou povětšinou lidé s citem a kladným vztahem k těmto technologiím. Na nově vyvíjené standardy reagují snahou porozumět, pochopit a využít. Jenomže tato generace je nahrazena generací novou, která už v kodérštině a programování nevidí “něco nového”. Nejsou to lidé, kteří se k této práci dostanou takovým tím postupným nakousáváním pomyslného jablka.
Poslední dobou objevuji jednoduše řečeno lidi, kteří k naší práci přistupují jako k práci automechanika (nic proti automechanikům). Prostě si někde na střední řeknou “zkusím dělat weby”, naučí se pár HTML značek a jdou makat. V práci dělají jen to, co je po nich žádáno a ve volném čase raději tlachají na Facebooku, než aby se něčemu novému přiučili. Nevím, co si o tom mám myslet. Mrzí mě, že z kodérské komunity postupně ubývá geeků a jsou nahrazeni lemplama. Toť vše. -
Jak se kóduje aplikace pro Facebook?
Vzhledem k tomu, že s kolegou připravujeme další aplikaci na Facebook, rozpomenul jsem se na největší problémy při kódování a stylování aplikace předešlé. Na Facebooku je totiž všechno takové ponuré a při tvorbě první aplikace se i chudák webový designér docela zapotí. Problémy při psaní kódu se točí hlavně kolem JavaScriptu a CSS.
CSS na Facebooku je při prvním spuštění aplikace cachováno. To přináší nutnost uvádět odkazy na všechny obrázky s absolutní cestou. Chcete-li aby se promítla změna v CSS, je nutné za název souboru dopsat vždy nějaký parametr, jinak Facebook nově upravené CSS nenacachuje. Protože má Facebook tu hloupou vlastnost, že si po spuštění všechny ID a CLASS přejmenuje do podoby půlmetrového názvu, aplikace se dost těžko ladí. A nakonec je užitečné celé aplikaci dát nějakou unikátní CLASS (ne ID) a u všech CSS předpisů uvádět tuto CLASS. Jinak se snadno stane, že se trefíte do nějakého stylu, který už Facebook používá. Jestli je totiž něco, co má Facebook rád, pak je to jeho sladká Lucida Grande. Tu vám bude cpát prostě všude.
JavaScript na Facebooku je pak definitivní zlo. Ideální je úplně se mu vyhnout - což v některých případech bohužel nejde. Facebook má totiž vlastní řešení:FBJS. Na jQuery a jiné frameworky tedy můžete rovnou zapomenout. I když jsem našel několik návodů jak jQuery na Facebooku rozchodit, většinou se stejně objeví další problémy (např.: s použitím pluginů). Na Facebooku samozřejmě platí: Použití nepovoleného JS = pád aplikace. Problémy jsme měli i s natahováním JS z jiných serverů. Prostě nejlepší je psát to přímo do aplikace.
Shrnuto a podtrženo
- u CSS uvádět nějaký parametr, který si změníte vždy, když uděláte změnu v souboru
- u všech odkazů uvádět absolutní cestu
- dát aplikací unikátní CLASS ( na nějaký DIV ) a psát styly formou .unikat .neco, .unikat h1 atd…
- v CSS stylovat na třídy, protože ID často nefungují (důvod jsem nezjistil)
- JS nepoužívat nebo se naučit používat přímo FBJS
- JS psát ideálně přímo do souborů aplikace - netahat to z jiných serverů
A tip na závěr: Já osobně jdu do varianty, kdy si napíšu jedno CSS, které “normalizuje” styly Facebooku a připravím si tak unikátní prostředí pro psaní kódu. Toto CSS budu užívat pro všechny FB aplikace společně s druhým předpisem, který bude určen vždy pro konkrétní aplikaci.
-
Má cenu brát ohled na uživatele Internet Explorer 6?
Všemoudrý SEO znalec Plaváček resolutně tvrdí “ano”. V diskusi pod příspěvkem čtu “pro 6% uživatelů to nemá cenu”. Co je ale 6% uživatelů? Na většině běžných blogů to znamená například 10 uživatelů denně. 10 bezvýznamných uživatelů, kteří nebyli schopni upgradovat svou mašinu z prehistorických dob alespoň do středověku. Má cenu brát ohled na 10 uživatelů, kteří mi negenerují žádný zisk? NEMÁ.
Jiná situace nastane, když píšete kód zpravodajského webu nebo e-shopu. Pak najednou zjistíte, že 6% je 10 000 uživatelů denně a každý z nich je potencionálním generátorem zisku. Má cenu brát ohled na 10 000 uživatelů, kteří jsou potencionálními generátory zisku? MÁ.
Na otázku optimalizace pro IE 6 existují odpovědi vždy závislé na povaze projektu. Dělám nový sociální projekt, který bude využívat tuna lidí a neplánuji v blízké době redesign? Chci nasadit nové technologie a nechci být omezován starým dědou explorerem? Pak jednoduše píšu moderní web a na Internetovou dobu kamennou zvysoka kašlu. Ne, máme tu srpen 2010 a optimalizovat webové stránky pro IE 6 se vyplatí jen v opravdu dobře odůvodněných případech. JINAK NE.
Nakonec je vhodné dodat, že mají-li jít webové technologie dopředu, pak je potřeba je dopředu hnát. A hnát taky uživatele. IE 6 už měly vývojáři bojkotovat dávno. Plnou tolerancí starých technologií bychom se mohli dostat do paradoxní situace, kdy budeme v roce 2025 psát a optimalizovat kód pro IE 6, IE 15 a IE 16. A to necheme, že ne?
